Přestože fyzioterapeut nemá pravomoc indikovat farmaka, denně pracuje s pacienty, kteří léky užívají. Řada těchto látek ovlivňuje pochody v organismu, na které působí i fyzioterapie, a dochází tak nutně k interakci těchto dvou léčebných přístupů. Mezi nejčastějšími lze jmenovat mechanismy bolesti různé etiologie, změny svalového tonu, dráždivosti a nervosvalového přenosu nebo ovlivnění otoku a zánětu. Fyzioterapie však nezřídka vstupuje i do terénu, kde na pozadí rehabilitační léčby muskuloskeletálních, neurologických a dalších obtíží probíhá u pacienta souběžně farmakologická léčba jiných onemocnění (např. interních, psychiatrických), popř. poúrazových a pooperačních stavů. Tento kurz je první svého druhu v ČR, jehož snahou je přispět k interdisciplinární diskusi a vyjasnění otázek interakce farmakoterapie a fyzioterapie.
Interakce farmakoterapie a fyzioterapie – o čem je kurz a jaký je jeho smysl?
V pregraduální výuce fyzioterapeutů je farmakoterapie standardně vyučována. Fyzioterapeut však následně nemá pravomoc preskripce léčiv, a tak bývá tento předmět vyučován spíše přehledově a přijímán často poněkud laxně. Teprve v klinické praxi se pak objeví celá řada otázek, na které už není mnoho příležitostí nalézt spolehlivé a komerčně nezabarvené odpovědi.
Kdo z nás si nikdy nepoložil otázky typu: „Jak ovlivní opioidy u bolestivých syndromů výsledek funkčních testů a odezvu na fyzioterapii?“, „Proč na myofasciální bolest často nezabírají nesteroidní antirevmatika?“, „Jak lze zvyšovat aktivaci stabilizačních svalů, když pacient užívá centrální myorelaxans?“, „Jak reaguje a adaptuje sval na zátěž, když má pacient současně systémovou kortikoterapii nebo léčbu statiny?“, „Mění pohybová nebo manuální léčba distribuci nebo koncentraci léčiva ve tkáních?“
Tyto a mnohé další otázky často vzejdou až z klinické praxe v okamžiku, kdy před námi stojí či leží pacient a máme se rozhodnout o vhodném diagnostickém a terapeutickém postupu.
Další klíčové otázky se týkají možných kontraindikací jednotlivých typů fyzioterapeutické léčby v terénu působení určitého farmaka. Musíme tak být schopni zhodnotit, jaké limity pro fyzioterapii přináší léky ovlivňující krevní srážlivost, jak a kdy se pohybovat v terénu tkání po obstřiku kortikoidem, nebo kdy a v jaké intenzitě si lze dovolit pohybovou léčbu po dobrání antibiotik.
Pokud fyzioterapeut úzce spolupracuje s rehabilitačním lékařem, má šanci otázky interakcí farmakoterapie a fyzioterapie konzultovat. Řada fyzioterapeutů však pracuje samostatně a možnost preskripce fyzioterapie mají i lékaři řady dalších specializací, kteří často nemají a ani nemohou mít úplnou a detailní představu o šíři prostředků fyzioterapeutické intervence. Je proto nezbytné, aby i fyzioterapeut zvyšoval své povědomí o prostředcích a mechanismech farmakoterapie a jejich možných interakcích s fyzioterapeutickou léčbou a byl tak i sám schopen pohlídat si možné kontraindikace.
Uvedené otázky by neměly činit obtíže rehabilitačním lékařům, kteří jsou právě těmi, kdo by měli správné interakce farmakoterapie a fyzioterapie díky své znalosti obou přístupů v praxi využívat a měli by být schopni garantovat bezpečnost jejich spolupůsobení pro pacienta. Tento kurz však může být i pro ně příležitostí vyjasnit si některá sporná místa na podkladě informací z recentních prací a v akademické čistotě bez komerčních vlivů. To vše díky diskusi s lektorem kurzu Odb. As. MUDr. Mgr. Jiřím Hodisem, Ph.D., který jedinečným způsobem v sobě snoubí erudici farmakologa vyučujícího na Farmakologickém ústavu 1. LF UK s klinickými zkušenostmi praktického a tělovýchovného lékaře.
Tento kurz je tedy jedinečnou příležitostí vyjasnit si celou řadu vyřčených i nevyřčených otázek. Fyzioterapeutům tak dává možnost prohloubit znalosti o farmakokinetice a farmakodynamice různých druhů léčiv a zasadit je do svého chápání mechanismů, na které cílí fyzioterapie. Rehabilitačním lékarům (ale i lékařům jiných specializací) poskytuje prostor pro vydiskutování některých sporných otázek. V neposlední řadě je snahou kurzu vytvoření prostoru pro svobodnou mezioborovou diskusi a příležitostí k navázání hlubší spolupráce mezi lékaři a fyzioterapeuty.
Odborný kurz je určen pro fyzioterapeuty a lékaře.
Obsah dvoudenního kurzu:
Hlavní témata: Muskuloskeletální bolest, svalový tonus, motivace k výkonu, adaptační mechanismy, vnímání bolesti
- Molekulárně biologický a farmakologický pohled na fenomen bolesti – biochemické principy vzniku, přenosu bolesti přes jednotlivé etáže periferního i centrálního nervstva
- Principy výzkumu bolesti a jak výzkum ovlivňuje farmakologický (lékařský) pohled na bolest
- Motivace změnit svůj bolestivý stav z pohledu neurofyziologického, vliv psychického nastavení genetiky, molekulárního nastavení v mozku, výchovy – kde může fyzioterapeut správným hodnocením bolesti výrazně pomoci lékaři ve výběru analgetik
- Farmakologie bolesti – jednotlivé druhé léků na bolest, jejich mechanismus, omezení
- Mediátory bolesti používané a uvažované, stírání rozdílů periferního a centrálního působení analgetik – budoucnost analgetik
- Vliv psychického stavu, genetiky, stravy a nemocí na svalový tonus
- Výzkum svalového tonu a jeho výstupy směrem k farmakologii, nervosvalová ploténka
- Zaběhané mýty o farmakologii, pády a vzestupy opioidních analgetik
- Závažné stavy, jejich farmakoterapie a ovlivnění výsledku práce fyzioterapeuta
- Reálné možnosti spolupráce fyzioterapeuta a lékaře předepisujícího analgetika, spasmolytika a koanalgetika – pomocná psychofarmaka ovlivňující bolestivý stav u lidí jak s dlouhou prognózou života tak několik poznámek k podobné spolupráci u klientů v paliativní péči.
- Zánět, otoky a farmaka, fyzioterapeutově práci potenciálně „nebezpečná“ farmakoterapie
- Léky prodlužující krvácení a fyzioterapie